Jsem Eva. Eva, která šije. Trvalo mi dloooouho na to přijít, ale šití je můj DAR. Od úplného začátku mi šití jde tak nějak samo. Když šiju, vůbec nevnímám čas a když došiju, jsem nabitá energií.

Začala jsem šít, když byla moje divoženka malá – sem tam jsem jí spíchla tepláčky, něco zkrátila, zúžila apod. Pár let se stroj válel v komoře.

Pak najednou přišla ze dne na den myšlenka, že proč bych časem nemohla šít pro ženy? Upozorňuji, že nejsem vyučená švadlenka a nic jsem v tu dobu neuměla, takže nechápu, kde se nápad vzal.

Napsala jsem mezi kamarádky, že za materiál jim něco zkusím ušít. A najednou jsem se přistihla, jak šiju zavinovací mušelínové šaty a bolerko, trička z tencelu, malé černé z vizkózy, teplákové sukně a světe drž se, kabátek z proševu.

Tímto děkuji všem za důvěru. A všechno dopadlo kupodivu celkem dobře.

Pak ale přišla kamarádka, ať jí spíchnu velkou prostornou sukni, kterou bude moct nosit celý den – na zahrádku, doma, ven. Tak jsem zasedla a vznikla moje první kráska, pak druhá, třetí ….. a od té doby